O klíšťatech

1. Čím jsou klíšťata nebezpečná?

Klíšťata jsou častým přenašečem viru, který způsobuje zánět mozku s různě těžkým průběhem. Následky onemocnění mohou být celoživotní. Stejně tak klíšťata přenáší i další závažné onemocnění - boreliózu. Nejvíce jsou aktivní ve svém generačním období, což je od května do října. Vyskytují se jak v listnatých lesních porostech, vysoké trávě, tak i v městských parcích.

Samozřejmě, každé přisátí klíštěte neznamená onemocnění, protože každé klíště nemusí být infikováno. Ale varujícím faktem je, že každoročně přibývá nemocných se zánětem mozku a boreliózou po přisátí klíštěte.

2. Prevence „onemocnění z klíšťat"

Jedinou možnou ochranou proti onemocněním z klíšťat je prevence:

• Očkování proti klíšťovému zánětu mozku (očkovací látka proti borelióze pro člověka je dosud ve stadiu vývoje).
• Ochrana repelentními přípravky, lze je aplikovat na oděv i kůži. Nikdy jej neaplikujte v uzavřené místnosti, pečlivě čtěte návod k použití. Přípravek klíšťata a jiný hmyz nejen odpuzuje, ale také hubí.
• Na výlety do lesa či k vodě choďte vždy vhodně oblečeni - především noste vyšší uzavřenou obuv, nejlépe holínky, samozřejmě stejně oblékejte i děti.
• Během výletu častěji prohlížejte sebe i své děti, po návratu by to mělo být samozřejmostí. Prohlížejte se navzájem, i když jste strávili odpoledne s dítětem v městském parku či na koupališti.

3. Jak vytáhnout klíště?

I když se v odborné literatuře doporučuje odstranit klíště kývavými pohyby s pomocí pinzety, v terénní praxi se osvědčil následující postup:

Rychlým točivým pohybem proti směru hodinových ručiček vytáčejte klíště pomocí vatového smotku nebo vatové tyčinky navlhčené mýdlovou pěnou. Během chvilky se uvolní i hluboce přisáté klíště, poté samozřejmě ranku a její okolí dezinfikujte nejlépe jodovou tinkturou - běžně k dostání v lékárně. Klíštěte se nedotýkejte, na povrchu mohou být borelie, jimiž se můžete nakazit. Dle hygienika Polaneckého není ani vhodné klíště spalovat, může údajně prasknout a vzniklým aerosolem se rovněž můžete nakazit. Nejvhodnější se tedy jeví varianta spláchnutí klíštěte do umyvadla či odhození smotku nebo vatové tyčinky do WC a spláchnutí. Vatovou tyčinku můžete rovněž postříkat přípravkem, který klíšťata hubí (Difusil repelent) a vyhodit.

Troufám si tvrdit na základě mnohaleté terénní praxe, že tato metoda odstranění klíštěte se vždy osvědčila a nikdy se nestalo, že by se klíště utrhlo. Pokud se k ošetření dostavili rodiče s dítětem, jemuž klíště odtrhli, vždy to bylo po použití pinzety. Zřejmě proto, že s pinzetou běžně většina lidí nepracuje, a proto nemá pro ni potřebný cit. A také proto, že bránící se a plačící dítě vám rozhodně klidu nepřidá.

Pokud k přisátí klíštěte dojde, vždy si poznamenejte datum do kalendáře, protože inkubační doba u obou zmíněných onemocnění je různě dlouhá a za několik měsíců si už nevzpomenete.

4. Borelióza

Jak poznám boreliózu?

Je nutno předeslat, že každé klíště nemusí být infikováno, navíc se v literatuře uvádí, že i jiný bodavý hmyz může zmíněné onemocnění přenášet (i když někteří odborníci takovou možnost vylučují). První stadium onemocnění je charakterizováno změnami na kůži, což se projeví za různě dlouhou dobu - po několika týdnech i měsících. Přitom v místě vpichu klíštěte či jiného hmyzu nemusí být žádná mimořádná reakce. Chybí-li taková reakce v místě vpichu a další reakce se objeví za dlouhou dobu, často unikne pozornosti postižené osoby.

Potom s odstupem mnoha měsíců i let se začnou projevovat celkové příznaky - únava, teploty různé výše, bolesti hlavy, kloubů, obrny - a vyšetřením krve se ukáže, že nákaza proběhla, ale už se nedá prokázat, kdy k nákaze došlo. Léčení je pak samozřejmě náročné a zdlouhavé, mnohdy zůstanou trvalé následky.

Jaké jsou reakce na kůži?

• v místě vpichu: zpočátku může reakce vypadat jako po každém štípnutí hmyzem - různě velké a svědivé zarudnutí s mírným otokem, ale v průběhu dalších dnů se ve středu objeví vyblednutí, přičemž zarudnutí okolí se šíří - má podobu prstence. Neváhejte a navštivte ošetřujícího lékaře, který zvolí vhodný postup. Takováto reakce ale může chybět, štípnutí může vypadat jako každé jiné.
• s odstupem několika týdnů i měsíců se mohou kdekoli na těle objevit tyto změny:
  • kruhovitá zarudnutí s centrálním vyblednutím (v různém počtu) nebo
  • nepravidelná růžová až červená zarudnutí kůže („girlandovitá") - někdy na obličeji, na trupu či končetinách, připomínající spíše alergickou reakci. Zarudnutí někdy mizí, pak se zase objeví, proto tzv. „stěhující se zarudnutí" (erythema migrans).

Při objevení se kožních příznaků je bezpodmínečně nutné navštívit ošetřujícího lékaře, který jednak naplánuje odebrání krve na vyšetření protilátek a zvolí vhodné antibiotikum. Ve stadiu kožních projevů je totiž infekce velmi dobře léčitelná a podání antibiotika je nezbytné. Mohou se též objevit zvýšené teploty, únava, bolesti kloubů. Další sledování a léčení záleží na výsledcích testů a na zdravotním stavu postiženého dítěte. Nezřídka je nutné sledování na specializovaném pracovišti.

Infekce je záludná právě proto, že kožní příznaky nijak postižené dítě, ale ani dospělou osobu, neobtěžují, kůže nesvědí, někdy na čas zmizí, ale zase se objeví, často uniknou pozornosti anebo jsou považovány za „jakousi alergii". Navíc celkové příznaky - zvýšené teploty, únava či bolesti kloubů mohou úplně chybět! Očkování proti středoevropským původcům této infekce dosud vyvinuto není, podle posledních zpráv se uvažuje o jeho dostupnosti kolem roku 2010. Proto je tak nesmírně důležité sledovat sebe a své děti, vést si záznamy o poštípání a při objevení se neurčitých zarudnutí kůže lékaře navštívit.

Nejúčinnější způsob ochrany je však prevence - jak již výše bylo zmíněno.

Tři důležité poznámky:

• Krev na protilátky se odebírá cca po 4 týdnech od přisátí klíštěte. Proto nemá smysl dožadovat se odebrání krve ihned.
• Ne všechna klíšťata jsou infekční, proto je zbytečné odebírat krev na protilátky po odstranění každého klíštěte, aniž by byly přítomny jakékoliv příznaky nákazy.
• Výše zmíněné platí i pro nasazení antibiotika.

5. Klíšťová encefalitida

Jak probíhá zánět mozku?

Pokud vaše dítě nebylo proti klíšťovému zánětu mozku očkováno, může onemocnět zánětem mozku po štípnutí infikovaným klíštětem. Většinou za 7-14 dnů po štípnutí (výjimečně za 3-30 dnů), se objeví zvýšené teploty, bolesti svalů, kloubů, bolesti hlavy, nechutenství, malátnost - příznaky připomínající každou virózu. Po několika dnech úlevy se objeví vysoké teploty, zvracení, kruté bolesti hlavy, poruchy spánku a někdy i vědomí. Na místě je okamžitá hospitalizace dítěte v nemocnici. Protože inkubační doba může být různě dlouhá, je třeba vést si záznam o přisátí klíštěte - můžete zapomenout v návalu starostí - a při výskytu prvních projevů virózy situaci nepodceňujte a konzultujte ošetřujícího lékaře.

Následky po překonaném onemocnění nejsou naštěstí časté, ale zato závažné.

Proto je tak důležitá prevence - jak ochrana repelenty, tak dostupné očkování. Bohužel, i když v naší republice každoročně přibývá případů onemocnění klíšťovým zánětem mozku, stále patříme mezi státy s velmi nízkou proočkovaností proti tomuto onemocnění. Přitom očkovací látka je finančně dostupná a zdravotní pojišťovny pro některé věkové skupiny na očkování přispívají.