Jak velké teplo je vhodné pro novorozence?
Ideální teplota v místnosti je 21 – 24 st.Celsia.V místnosti, kde dítě spí, postupně se jeho růstem teplotu snižujeme, tak, že po 6.měsíci by teplota neměla přesahovat 20 st.Celsia. Když rodiče zbytečně místnosti přetápějí, děti se potí a mohou snadněji nastydnout, mají vyrážky a choulostiví. Pro novorozence je nebezpečná blízkost přímého tepla, např. teplomety.
Jak má být teplá voda při koupání?
Voda na koupání má být teplá tak, aby nedošlo k opaření, nebo podchlazení dítěte, tj.asi 36 st.Celsia. Teplotu vyzkoušíme dlaní, či loktem, nebo změříme teploměrem.
Jaká je ideální teplota v místnosti při koupíní?
Mírně vyšší než pokojová, 24 – 25 st.Celsia. Mokrý, nahý novorozenec rychle ztrácí teplotu.
Jak velké teplo je vhodné pro novorozence?
Teplotu novorozence a kojence měříme v zadečku nejlépe skleněnou rychloběžkou. Normální teplota se u novorozence pohybuje v rozmezí 36,3 – 37,2 st.Celsia. Do 6-tého týdne při měření v zadečku nic neodečítáme, naměřená teplota je teplota miminka. Až od 6-tého týdne odečítáme 0,5 st.Celsia od naměřené hodnoty, např. 37,4 st.v zadečku se rovní 36,9 st.v podpaží.
Střínání nehtů
Nehty novorozence po porodu většinou péči nevyžadují. Naopak je lepší je v prvních 4 týdnech nestříhat, neboť hranice kůže a nehtu je nezřetelná a snadno může dojít k poranění prstíku. Pokud se miminko hodně škrábe můžeme je jemně zapilovat skleněným pilníčkem, nebo přetahovat přes ručičky rukávy košilky, či tenké rukavičky. U kojenců nehtíky stříháme při kojení, nebo když děťátko spinká. Nehty na nožičkách zastřihujte rovně, aby postranní konce nezarůstaly do kůže a nezpůsobovaly hnisavé záněty.
Čištění oušek
Ouška po koupání stačí vytřít osuškou. Štětičkou je denně nečistěte, jinak bude kůže ve zvukovodu neustále zbavována mázku, a proto jej bude tvořit ve zvýšené míře. Platí zde zlatá střední cesta, ani moc, ani málo, přibližně 1x za 3 dny, tak aby nedocházelo k ucpávání zvukovodu špuntíkem z mázku a zánětům kůže zvukovodu.
Ucpaný nos s hlasitým dýcháním a kýchání
Lékař určí příčinu ucpaného nosíku a rýmy, ale u většiny novorozenců, jsou nosní průduchy uzoučké a stačí malé zúžení, např.podrážděním sliznice suchým vzduchem, mlíčkem při ublinkávání, častým odsáváním, dlouhodobým podáváním nosních kapek, a zúžení se projeví hlasitým nádechem z ucpaného nosu, kýcháním, nebo dokonce zvýšenou sekrecí hlenu. Rýmou a kýcháním se nosní sliznice brání vdechnutí cizorodých částeček do plic. Nosní průduchy čistíme pouze v případě potřeby, ne preventivně. Čistíme je krouživým pohybem a zásadně ne vatou, nebo vatovými tyčinkami, neboť z vaty zůstane na nosní sliznici spoustu droboučkých chloupků a ty pak dráždí v nosánku, což se projeví kýcháním, ucpaným nosíkem a sekrecí hlenu. Nos čistíme smotečky z buničiny, či gázou.
Mohu kojit, když mám teplotu?
Je jen málo infekcí, při kterých se kojit nesmí (tuberkulóza, HIV). U žloutenky typu C závisí kojení na rozhodnutí matky. U všech dalších, v našich šířkách se běžně vyskytujících infekcí (chřipka, nachlazení, angína, zánět močových cest, zánět prsu), je kojení naopak pro miminko žádoucí, pokud maminka není teplotou tak schvácená, že kojení nezvládne. Opatrnosti je třeba při výskytu oparové infekce. Pokud se opar objeví na prsu, pak z postiženého prsu nekojíme, pokud se vyskytne na ústech matky, pak je bezpečnější používat při ošetřování děťátka ústenku a důkladně si mýt ruce. Přestat kojit dítě v době, kdy se organismus brání nemoci, by znamenalo ochudit miminko o obranné látky, které se v té době vytvářejí a přecházejí do mateřského mléka.