Horečka

Vznik horečky

Horečka sama o sobě není onemocnění – vzniká jako průvodní jev obrany těla proti nemoci. Za zvýšením tělesné teploty stojí pyrogeny – látky, které působí přímo v mozku na centrum termoregulace. Horečka je odpovědí těla na množící se patogeny. Vysokou teplotou se snaží omezit jejich množení a postupně je za pomoci imunitního systému zneškodnit. Horečka trvá tak dlouho, dokud není tělo za vrcholem boje proti původci onemocnění, obecně by však měla ustoupit do několika dní.

Někdy se u pacientů objeví jen zvýšená teplota nad 37 °C (při měření v podpaží, u měření pod jazykem nebo v konečníku je lidská teplota asi o 0,5–1 °C vyšší), tu však není nutné uměle snižovat. Pokud teplota organismu stoupne nad 38 °C, hovoříme již o horečce, která při dlouhém trvání nebo dalším prudkém stoupání tělesné teploty může způsobovat závažnější potíže. U jinak zdravých dospělých se doporučuje umělé snižování (léky nebo zábaly) až po 2 dnech neklesající teploty nad 38 °C nebo při jejím prudkém nárůstu.

Příznaky horečky

• 37–38 °C – zvýšená teplota, mírné přehřátí organismu, které si pacient vůbec nemusí uvědomovat
• 38–39 °C – zřetelné přehřátí organismu, pacientovi není dobře, je unavený
• 39–40 °C – pacientovi je špatně po těle, má svalový třes, často odpočívá
• 40–41 °C – pacient má zimnici, pod přikrývkou se silně potí, může trpět halucinacemi
• 41–42 °C – pacient má halucinace, může upadnout do bezvědomí, velmi silně se potí, hrozí kolaps
• 42 °C a více – hrozí selhání organismu

Příčiny horečky

Nejčastěji horečku způsobují infekční choroby a záněty. Bývá běžným projevem nachlazení nebo jiného infekčního onemocnění. Objevuje se však i po úrazu, operaci nebo po podání některých léků či po očkování. Horečka po očkování bývá vedlejším příznakem zejména u dětí a měla by sama vymizet do 1–2 dnů. U kojenců pak může signalizovat růst zubů. U větších dětí a dospělých horečka doprovází i průjem při virových střevních infekcích.

Dále může horečka upozorňovat na závažnější nemoci. Kromě infekcí způsobených patogeny (jako je např. střevní chřipka, nemoc z kočičího škrábnutí, salmonelóza, leptospiróza) a bakteriálních infekcí (jako je např. infekční endokarditida, abscesy, pneumonie) může jít i o projev mnohem komplikovanějších nebo chronických stavů organismu (hepatitida, revmatoidní artritida, sepse, meningitida, HIV, leukemie aj.).

Nejčastěji je horečka projevem nachlazení nebo běžné infekce. Foto: Karolina Grabowska, Pexels

Rizika horečky

Při horečce se zvyšuje tepová frekvence a zrychluje se látková výměna i spotřeba kyslíku organismem. Tento stav může být náročnější pro těla starších pacientů a pro lidi léčící se s chorobami srdce. Během vysoké teploty se zrychlují biochemické procesy, které mají mít za účel zničení původce onemocnění. Pokud však teplota přesáhne určitou hranici, začne být horečnatý stav pro tělo škodlivý. Za nejvyšší hranici, se kterou se lidský organismus ještě zvládne vypořádat bez následků, je považována teplota 41,9 °C. Při takto vysoké teplotě již hrozí upadnutí do bezvědomí a kolaps organismu, proto je na místě okamžitě navštívit pohotovost nebo volat zdravotnickou záchrannou službu.

Kdy jít k lékaři s horečkou?

„Lékaře by měli navštívit i pacienti trpící několikadenní horečkou a zároveň se léčící se srdečními chorobami, onemocněním plic, nervové soustavy, chudokrevní či s poruchou metabolismu. U dětí pak vyhledejte lékařskou pomoc zejména tehdy, pokud horečka u miminka do půl roku věku trvá déle než 24 hodin a drží se nad 39 °C, teplota těla rychle stoupá, pokud dítě nereaguje adekvátně, má ztuhlou šíji, zhoršené dýchání, objevují se krvavé skvrny na kůži nebo se objeví křeče,“ doporučuje MUDr. Marek Dvořák, praktický lékař pro dospělé a lékař služby Lékař online 24/7.

Léčba horečky – jak srazit vysokou teplotu?

Horečku je nutné vnímat jako samoléčebný proces v těle. Pokud však trvá příliš dlouho nebo delší čas neklesá pod 38 °C, můžete ji uměle snížit. Existují dva přístupy, jak na to:

• Snížení horečky pomocí léků – léčivé přípravky proti horečce tlumí zánět nebo působí přímo v termoregulačním centru v mozku. Nejčastěji se využívají přípravky s paracetamolem či ibuprofenem nebo kyselinou acetylsalicylovou. Mohou pomoci i přírodní medikamenty: čaj z černého bezu nebo lipového květu s medem a citronem zajistí silnější pocení a rychlejší ochlazení (potní kúra).
• Snížení horečky pomocí zábalů nebo omývání – horečku lze snížit i cíleným ochlazením povrchu těla. Využívají se vlažné sprchy nebo studený zábal na celé nahé tělo. Lze přikládat i namočené ručníky nebo prostěradla na trup, končetiny a hlavu. Po zábalech je nutné pacienta zabalit do suché přikrývky a nechat jej při pokojové teplotě odpočinout. Zábal u dítěte by neměl být pro dítě šokující, doporučuje se příjemně chladná teplota ručníku.

Při horečce je důležité zvýšit příjem tekutin o 20 % na každý 1 °C nad 37 °C. Dehydratované a vysílené tělo si také žádá větší množství energie, proto by měl pacient přijímat o trochu více potravy (lehké a zdravé).

Horečka u dětí a těhotných žen

Horečka u malých dětí je riziková svým rychlým nárůstem kvůli menšímu tělesnému objemu. Pro snížení horečky u dětí se používají léky s paracetamolem (od narození – např. Paralen, Panadol) či ibuprofenem (od 3 měsíců věku, např. Nurofen, Ibalgin). Doporučuje se podání ve formě čípků, sirupů nebo tablet.

Horečka u dětí může postupovat rychle. Foto: Kelly Sikkema, Unsplash

Ve vzácných případech se u malých dětí nejčastěji do 5 let věku mohou při horečce vyskytnout febrilní křeče. Mnohé rodiče mohou vystrašit, jedná se však o stav s poměrně dobrou prognózou a rychlou úlevou pomocí vhodných léků. Dítě s křečemi musí vždy zkontrolovat lékař. Další úskalí horečnatých stavů u miminek a dětí naleznete v našem článku Neléčená horečka u dětí může vést ke kolapsu.

Pro snížení horečky u těhotných žen ve 2. a 3. trimestru se využívají léčiva s obsahem paracetamolu. U žen v ranějším stadiu těhotenství lze použít i aspirin obsahující kyselinu acetylsalicylovou, ten by se však neměl užívat v posledních měsících těhotenství (může zvyšovat krevní ztrátu při porodu).

Rovněž v tomto případě se jedná o problém, který trápí primárně ženy. Zánět močových cest se projevuje častým nutkáním k močení, pícháním a bolestí při močení, bolestmi podbříšku a ledvin.

Mezi hlavní příčiny patří špatná hygiena, nedostatek tekutin, prochladnutí následkem nošení mokrých plavek, sezení na studené zemi, ale i střídání partnerů nebo nechráněný pohlavní styk.

Jak se vyhnout zánětu močového měchýře? Dodržujte na pitný režim, nezadržujte moč a choďte včas WC, dbejte na hygienu a noste každý den čisté prádlo. Po vykonání stolice se otírejte správným směrem a nezapomínejte na ochranu při pohlavním styku. I v horkém létě se snažte neprochladnout.